Nedávná studie odhalila dramatické účinky umělého nočního osvětlení na hmyz. Vědci zkoumali druh pakomára Chironomus riparius a zjistili, že světelné znečištění způsobuje hluboké změny v 1 564 genech larev. Důsledky jsou alarmující: zpožděný vývoj, zvýšený oxidační stres a drasticky snížená reprodukční schopnost. V časopise „Environmental Pollution“ vědci varují před dalekosáhlými ekologickými důsledky a vyzývají k opatřením ke snížení světelného znečištění s cílem ochránit biodiverzitu a stabilitu ekosystémů.
Všude, kde lidé žijí, je světlo: osvětlené byty, domy, ulice, billboardy, staveniště, kancelářské budovy nebo místní památky. Zejména ve městech se díky tomu noc mění ve den. „Doporučuje se vyhýbat se obrazovkám před spaním, abychom nenarušili náš spánkový rytmus. Hmyz před touto volbou nestojí. Umělé světlo však má negativní dopad nejen na nás lidi, ale i na tato zvířata,“ říká vedoucí studie prof. Dr. Markus Pfenninger z Centra pro výzkum biodiverzity a klimatu Senckenberg ve Frankfurtu.
Pfenninger spolu s týmem výzkumníků ze Senckenbergova výzkumného ústavu a Univerzity Johannesa Gutenberga v Mohuči zkoumali vliv umělého světla v noci na druh pakomárů Chironomus riparius . Tento hmyz s délkou těla sedm až osm milimetrů je ekologicky klíčovým druhem, protože mnoho živočichů ve vodě, na souši i ve vzduchu je na něm závislých jako na zdroji potravy. „Jejich krátký životní cyklus přibližně 30 dnů také činí pakomáry ideálním subjektem pro eko-evoluční experimenty,“ vysvětluje doktorandka a první autorka studie Linda Eberhardtová a pokračuje: „V naší studii jsme kombinovali nejmodernější analýzy genové exprese s podrobnými experimenty s životním cyklem, abychom demonstrovali důsledky světelného znečištění pro populace pakomárů a pochopili jejich základní molekulární mechanismy.“
Zjištění studie jsou alarmující: larvy Chironomus riparius vystavené umělému světlu v noci vykazovaly změny v 1 564 genech. „Pozorovali jsme významnou odchylku v genové expresi genů zodpovědných za základní biologické procesy. Například genů zodpovědných za cirkadiánní rytmy, pelichání a oxidační stres,“ vysvětluje Eberhardt. „To naznačuje, že umělé světlo v noci má hluboký vliv na fyziologii – životní procesy v buňkách, tkáních a orgánech – tohoto hmyzu.“
Zvýšený oxidační stres vede také ke změněnému vývoji larev, prodloužené době vývoje a především k drasticky snížené reprodukční schopnosti, uvádí studie. „Dopady na reprodukční schopnost jsou obzvláště znepokojivé. Tempo růstu populace se v našich experimentech výrazně snížilo pod vlivem nočního osvětlení,“ zdůrazňuje Pfenninger a varuje: „Snížení plodnosti může vést k významnému poklesu velikosti populace a ovlivnit tak celý ekosystém.“
Zjištění studie podtrhují důležitost přirozeného cyklu světla a tmy pro hmyz a demonstrují potenciálně dalekosáhlé důsledky světelného znečištění. „Vzhledem k ústřední roli hmyzu v potravních sítích by účinky umělého světla v noci na populace hmyzu mohly vyvolat kaskádovité efekty v celém ekosystému. Důrazně doporučujeme přijmout opatření ke snížení světelného znečištění, aby se minimalizovaly negativní dopady na hmyz a životní prostředí.“
původní publikace
Přečtěte si také
Optický inženýr bojuje proti světelnému znečištění | Pugnalom
Nová dlouhodobá studie ukazuje dopad sucha na hmyz v Německu | Pugnalom
